Náboženství v Egyptě – staroegyptské náboženství
Náboženství v Egyptě bylo jedním z nejstarších a nejzásadnějších faktorů, které přispěly k utváření celého civilizovaného světa, a to nejen v současné době, ale také v minulých epochách. Egyptské náboženství lze proto považovat za nedílnou součást egyptské civilizace, počínaje staroegyptským náboženstvím až po moderní systémy víry.
Ze všech starověkých náboženství světa je náboženství starověkého Egypta pravděpodobně jedním z nejlépe zdokumentovaných, a tudíž i nejznámějších. Egyptské náboženství bylo silně polyteistické, zahrnovalo velký počet bohů a mnohovrstevné náboženské praktiky, které tvořily základ egyptského života. Toto náboženství bylo v době starověkého Egypta hlavním filozofickým světovým názorem egyptské civilizace, ovlivňujícím jejich představy o světě, státě, jednotlivci a způsobech správy společnosti. Významnou roli v náboženské praxi hrály chrámy, bohové a faraoni; uctívali bohy jako Ra, Osirise a Isis a mnohé další.
Egyptské civilizační náboženství se však neomezovalo pouze na uctívání bohů; bylo zakotveno ve všech aspektech jejich života, včetně architektury, umění a dokonce i politiky. Pyramidy, které zůstávají jedněmi z nejvýznamnějších náboženských staveb staroegyptské říše, nebyly jen pohřebními místy, ale také sakrálními stavbami, které měly pomoci faraonům nalézt cestu do posmrtného světa.
V dnešním Egyptě jsou hlavními náboženstvími islám – přičemž drtivá většina obyvatelstva jsou sunnitští muslimové – a křesťanství, neboť Koptská církev je jednou z nejstarších křesťanských komunit na světě. Náboženství v Egyptě dnes propojuje prvky starověkých tradic a současné víry, čímž Egyptu dodává jedinečný náboženský charakter.
Poznání náboženství Egypta je rovněž zásadní pro pochopení jeho historie a kultury. Tento text ukazuje příklad přechodu od staroegyptského náboženství k dnešním státním náboženským praktikám, což dokazuje, jak je víra proměnlivá a jak ovlivňuje Egypťany. Role a náboženské tradice v Egyptě představují vzor kultury a civilizace tím, že ukazují, jak náboženství formuje kulturu a jak kultura naopak ovlivňuje náboženství.